Mirek Kundrata je bezesporu jednou z nejvýraznějších postav českého neziskového sektoru. Na začátku 90. let spoluzakládal řadu neziskových organizací a sítí, například ZO ČSOP Veronica, Nadaci Veronica, Unii pro řeku Moravu, Tradice Bílých Karpat, CEEWEB, síť ekologických poraden a podílel se na přípravě programu amerických nadací Environmental Partnership for Central Europe, z něhož vyrostla i naše nadace. Z ní Mirek vybudoval největší environmentální nadaci, která za více jak pětadvacet let své existence podpořila tři a půl tisíce projektů v hodnotě přesahující čtyři sta milionů korun. 
 

Nadace si v tom šíleném virtuálním světě zachovává zdravý rozum a kontakt s realitou

 Mirku, z nadace odcházíš po čtvrtstoletí. Dokázal bys popsat, jak se nadace během té doby změnila?

Odpověď by mohla být hodně dlouhá, protože nadace se nám za těch 25 proměňovala a rostla vyloženě pod rukama. Ze tří lidí v malé kanceláři v Domě ochránců přírody na Panské ulici jsme dnes padesátičlenný tým v areálu Otevřené zahrady, kde ukazujeme, jak lze žít misi ekologické organizace v praxi, a sdílíme zkušenosti s dalšími. Z organizace poskytující malé granty začínajícím neziskovkám jsme vyrostli v profesionální grantovou agenturu schopnou administrovat velké mezinárodní fondy a vybudovali jsme si kompetence v řadě oblastí souvisejících s naší misí: od posilování účasti lidí na věcech veřejných, přes stromy a ochranu přírody, veřejná prostranství, udržitelnou mobilitu a turistiku, zelené stavění, adaptace na změnu klimatu a další. Na začátku devadesátých let jsme byli zcela závislí na financování od amerických nadací, ale během deseti let se nám podařilo zdroje diverzifikovat a daří se nám to dál i přes různé finanční krize a proměnlivý postoj veřejnosti vůči životnímu prostředí a neziskovým organizacím. Máme skvělou správní radu, která pomáhá managementu vést nadaci strategicky a zaručuje, že ani generační výměna, jakou nyní procházíme, nijak nadaci neohrozí, ale naopak ji posílí.
 
Když se ohlédneš zpět, dokázal bys vyjmenovat tři konkrétní věci, na které jsi jako odcházející ředitel opravdu pyšný?

Kromě lidí, na kterých nadace stojí, je to hlavně skutečnost, že si nadace zachovává v tom šíleném virtuálním světě  zdravý rozum a kontakt s realitou. Pro zlepšování životního prostředí dokážeme propojovat místní lidi s úřady,  podnikateli, evropskými institucemi a daří se nám čím dál lépe naplňovat obsahem důležité slovo v našem názvu – Partnerství. Abychom mohli tuto roli svorníku ve společnosti plnit, musíme zůstávat nezávislí. A to se nám daří.

A z našich vlastních projektů?

Z těch programových je těžko vybírat, ale uvedu tři. Před dvěma lety jsme ukončili program veřejná prostranství, který nadace rozvíjela od roku 1995. Ještě na začátku milénia stavební zákon a česká legislativa pojem veřejných prostranství vůbec neznaly a zapojování veřejnosti do plánování bylo úplné novum. S pomocí zahraničního know-how, např. amerických PPS, jsme ho do českého prostředí začali zavádět a školit facilitátory těchto procesů. Na první přednášku dánského guru moderního urbanismu, profesora Gehla přišlo v roce 1998 do pražské městské knihovny 20 lidí. Vypadalo to beznadějně, jakoby společnost byla k tomuto tématu hluchá. Vydali jsme jeho knihy a dnes jeho tým projektuje zklidnění pražské magistrály. Participativní plánování převzaly jako standardní metodu komerční ateliéry. Naše role byla splněna. Myslím, že to je dobrý příklad inovační role nadace ve společnosti, i když nás v této rychlé době za to nikdo neocení.

Historicky důležitým projektem je pro nadaci i vybudování Otevřené zahrady v Brně.

Otevřená zahrada a celý areál nadačního sídla je můj srdeční projekt, kde jsme mohli zhmotnit představy o takzvané „mission oriented investment“ – investici nadačního jmění v souladu s posláním. Je to vlastně nejlepší možná forma etického investování, které je dnes na pořadu dne mj. i s odpovědností investorů za změny klimatu. Pro nadaci je důležitá i v tom, že nás tahá ven od počítačů a umožňuje živý kontakt s běžnými lidmi všech možných sociálních vrstev a profesí, ale také s půdou, zvířaty a odpovědností za spoluvytváření města. Naše zkušenosti z provozu uhlíkově neutrálního areálu jsou evropsky unikátní a daří se nám je replikovat i u jiných investorů a staveb. Máme na co být pyšní.
A třetí je loňská úspěšná kampaň Stromy svobody, kterou letos překlápíme do iniciativy Sázíme budoucnost – 10 milionů stromů, kterou Nadace pomůže ovlivnit změny v naší krajině a městech.
 

Vítám protesty nejmladší generace, která už má plné zuby našeho pokrytectví a alibismu

Nadaci čekají v dalších letech velké výzvy. Které budou podle Tebe ty nejzásadnější?

Nadace není nic výjimečného mezi institucemi. Čekají ji podobné výzvy jako jiné neziskovky či firmy. Musí si udržet integritu a zároveň schopnost reagovat na příležitosti, které se budou objevovat. Co je skutečná výzva pro celou společnost, je neudržitelný způsob života, degradace prostředí a změny klimatu, na které není naše generace schopná a ochotná adekvátně reagovat. Proto velmi vítám protesty nejmladší generace, která už má plné zuby našeho pokrytectví a alibismu.
 
Předáváš štafetu Petrovi Kazdovi, který je už několik let členem vedení nadace. Jaké úkoly na něj čekají?

Petr bude mnohem důslednější manažer, než jsem já a spolu s Markétou a vedoucími týmů uvede do života organizační
reformy a procesy, na kterých jsme pracovali celý minulý rok a letos ho ještě doplníme o aktualizaci strategického plánu. Klíčové je zachování týmového ducha, otevřené atmosféry a integrace nováčků do nadace. Stejně tak finanční zdraví Nadace a OPS, které se nám daří udržovat i přes obtížné vnější podmínky.

Z nadace neodcházíš, Tvá role bude i nadále ve vedení. Jak přesně bude vypadat?

Z nadace rozhodně neodcházím. Jenom jsem nechtěl propást ten správný čas, kdy bylo možné plynule předat odpovědnost za výkonné řízení mladší generaci. Budu se nadále věnovat tomu, co umím nejlépe. Vyhledávání příležitostí, rozvoji vztahů s klíčovými partnery, přípravě nových projektů, mezinárodním vztahům a předávání svých zkušeností a kontaktů. Formálně jsme to nazvali ředitelem pro strategický rozvoj nadace. Letos nás čeká už zmíněná aktualizace strategického plánu, kde budu z druhé linie zaručovat kontinuitu. Budu hodně pomáhat Zuzce Šeptunové při rozbíhání kampaně Sázíme budoucnost. Budu se podílet na rozvoji služeb zhodnocujících naše zkušenosti s adaptacemi na změnu klimatu, zeleným stavěním, zelenými střechami a dalšími tématy. Evě Kvapilové budu k ruce při supervizi rozvoje Otevřené zahrady a návaznosti na rozvoj území pod Špilberkem. Je skvělé, že můžu dělat, co mně baví a mít radost z toho, jak semínka rostou pod rukama.
 
Díky za rozhovor